Tyfloturistický oddíl

  Občanského sdružení pro podporu Tyfloturistického oddílu

  Domů   Budoucí akce   Minulé akce   Besedy   Rada   Podpořili nás    Zajímavosti   Odkazy   Kontakty

 

Nahrávky (wma):

Vstup na fotoalbum

K věci:

Obrázek, sluníčka Tyfloturistický oddíl - Křivoklát 2007

O části výletu i zde, na abclinuxu.

Přípravné práce na výlet

Když nevyšel Astrovíkend, zrovna jsme hovořili se Lvem. To je ten, co žije s medvědy v Kanadě a občas na Křivoklátě. Lev řekl Dagovi, že na Křivoklátě pobývá Pitrís, Pitrís ví o škole, no a v té škole by nás možná ubytovali. Tak jsme se na ní jeli podívat. Je to tak prosté.

Po úspěšné výpravě následovala další, výzkumná a přípravná. Jedni nastoupili do zadního vagonu, druzí do předního. Když se sešli, přestoupili společně na další vlak. Na správném místě stihl vystoupit jen Honza otec a Dag. Když se podruhé vespolek sešli, uklouzla Helena na pražci, z kterého neopatrně stírala botama rosu, či co. Pak se chytil Dag obojkem za větev a málem se uškrtil. Po návratu jsme zajeli zjistit na rentgenu, že výsledkem pádu je zlomená ruka. Holt bez obětí to nejde. I když se to nezdá, byl to pěkný výlet a příprava. Tak tak, nejinak. V hlavních rolích: Bára, Helena, Kamča, Mářa, Honza, Honza a Dag a Petr Bezruč.

Co je však podstatné: Našli jsme krásnou cestu na výlet a příjemnou i levnou hospodu na oběd! Vše se zdá být připraveno! A pojedou s námi dva dobrovolníci z Okamžiku, bude nás víc, bude lépe, kvalitněji a radostněji. Nepochybuji.

30.11. pátek. Den první -- příjezd

Foto -  hrad Křivoklát

Všechno bylo jako vždy poněkud jinak. Ale dobře.

Co na to děti:

No, nejdřív mamka mi zabalila věci, potom mi řekla, abych se oblékla, a potom se pokoušela přesvědčit mého malého bráchu, aby se šel obléknout taky. To je hroznej boj, vždycky. A potom jsme šli na autobus. Kterej nás dovezl na metro, které nás odvezlo až na Smíchovské nádraží. Vystoupili jsme, a já jsem šla přivolat výtah, kterej je udělanej zvlášť pro kočárky. A potom jsme šli a došli jsme až k vedoucím. A s vedoucíma jsme jeli na výlet. Na výlet jsme jeli vlakem a potom jsme nastoupili na druhej vlak, kterej nás dovezl až na nástupiště a od toho nástupiště jsem šli až ke škole, kde jsme se ubytovali. Došli jsme do školy a vedoucí nám řekli, abysme si našli přezůvky. A potom nám ukázali, kde budeme spát. A potom nám ukázali, kde co je. To je asi všechno.
Zapsala Terezka.

Ze Smíchovského nádraží jsme vyjeli v 16:34. Pak jsme jeli do Berouna, kde jsme málem čekali celou hodinu, naštěstí přijel čistě náhodou vlak do obce Křivoklát v 17:26. Pak jsme vystoupili a šli jsme asi 2 km do ZŠ a MŠ v Křivoklátě. Teďka nám Míša hraje na kytaru. Plán na 1.12. 2007- Půjdeme na pěší výlet. Půjdeme do restaurace HOTEL ROZTOKY - A to nejlepší nakonec - přijede pes Dag a Helena hůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůráááá!
Zapsal Saša.

1.12. sobota. Den druhý -- cesta, jídlo, pes a zpěv

Mája sedí vedle Honzy, ten hraje na kytaru

Tak rovnou děti:

Dnes jsme byl na výletě, šli jsme v 10:30, pak jsme šli na vlak a jeli do Račic, předtím ještě přijel sir Dag s Helenou. Šli jsme taky po silnici a já vodil Daglese (to je prosím pes) na vodítku a v lese jsem mu dokonce aportoval, tedy házel klacík. Pak před vesnicí byly problémy. Dagles si totiž vždycky ohraničí svojí močí revír a to dělá všude, kam přijde, a on potkal psa. Honza doufal, že je to fena, ale doufal marně a Dagles a ten pes, který byl oproti Daglesovi sotva poloviční, začali na sebe štěkat. Naštěstí se to obešlo bez zranění, protože Honza držel Daglese pevně. Pak jsme přešli město a šli jsme do restaurace. Tři lidi včetně mě si dali džus a teplé hranolky s teplým řízkem. Já si dal k tomu kečup. Poté, co jsme opustili, začal Dagles divočit protože Janek (je opravdu velkej janek) a Kačka začali běžet, to ale začal běžet i Dagles a táhl mě za sebou, nakonec Dagles odjel do Prahy - Radotína. Plán na zítřek: plán a) jdeme do hradních mučíren křivoklátských, plán b) odjezd.
Zapsal Saša.

Kačka čte Brailla, Saša píše na notebooku

Malé vysvětlení: Brácha a tatínek jsou jen Turisťácké funkce, bohužel, v běžném životě to neplatí. Oba jsou na Kačkou přidělenou funkci náležitě hrdí. Ilustrační fotografie jsou nechtěně mystifikačně dezintegračně kognitivní nonsens. Na kytaru zrovna nehraje Miša, ale Honza, vedle něj nesedí Kačka (ale Mája), která naopak čte Brailla a nepíše na pc na obrázku druhém, kde píše Saša. Jó, mateme lidi! (Honza)

Dneska pro mě přijel Mářa a jeli jsme pro Helenu a pro Daga cestou jsme se stavili pro benzín a jeli jsme do školy a já jsem se dozvěděla že jdeme na výlet a potom jsme šli na nádraží a čekali jsme na vlak cestou jsem bavila s vedoucími. Když jsme dojeli na místo tak nám vedoucí řekli že jdeme do křivoklátských lesů potom jsme šli na oběd a potom jsme šli zpátky do školy a já a brácha jsme se rozhodli že budeme běhat tak jsme běhali a potom jsme se vrátili do školy potom Míša hrála na kytaru a ostatní fotili a Míša hrála na kytaru a můj hodnej tatínek mě pochválil jak jsem prej úžasná já chci hrozně poděkovat hrozně všem vedoucím zato že jsem nemusela být v Dětském domově.
Zapsala Kačka.

2.12. neděle. Den třetí -- hrad Křivoklát a odjezd

Hradní mučírny měly veliký úspěch, jak jinak. I celý hrad Křivoklát. Celý den, dokonce celý víkend byla, myslím, jedna veliká pohoda. Za to patří dík i Jirkovi a Milanovi z Okamžiku, všem vedoucím, rodičům, škole Jaroslava Ježka, těm co nás podporují (a to velmi zásadní dík!)… za to patří největší dík „našim“ báječným dětem, těm o které tady jde.
Zapsal vedoucí - Honza nejstarší.

Fotogalerie z akce

Nahrávky (wma):

 

Na akci jsme spolupracovali se sdružením

logo Okamžik

Okamžik -- sdružení pro podporu nejen nevidomých

 

Webhosting poskytl jako dar NETservis

Stránky spravuje Jan Puš - dagjan napište zavináč  seznam napište tečka cz, +420 724 325 294